Vyšetření jícnu

- ezofagitida, striktury, podezření na gastroezofageální reflux (GER), achalázie, poruchy motility, karcinomy, ezofageální obstrukce a další

 

- v případě podání jodové kontrastní látky požije pacient 2 tablety Dithiadenu 2 hodiny před podáním KL (případně jiného antihistaminika) kvůli prevenci vzniku alergické reakce 

- při tomto vyšetření se téměř vždy sleduje současně i pasáž trávicí trubicí, což vyžaduje speciální přípravu - pacient nesmí před vyšetřením několik hodin jíst, pít, kouřit a žvýkat, aby se snížila sekrece žaludečních šťáv

- při vyšetření by na sobě pacient neměl mít předměty, které by mohly překrýt anatomickou odchylku

 

- podává se per os, nejčastěji baryová pasta 

- v případě podezření na perforaci či ileus trávicí trubice se podává jodová kontrastní látka

- při podezření na nekontrastní cizí těleso v jícnu pacient polkne chomáček vaty namočený v kontrastní látce, který se může na cizím tělese zachytit

- při monokontrastním vyšetření pacient stojí zády ke sklopné stěně, jednou rukou se drží madla na stěně a v druhé ruce drží kelímek s kontrastní látkou

- na pokyn lékaře pacient polkne kontrastní látku a lékař sleduje průchod sousta hltanem a jícnem

- vyšetření je zachyceno na videozáznam nebo si lékař zhotoví cílené snímky v několika projekcích, většinou v předozadní, bočné a obou šikmých

- poloha vleže je vhodná k diagnostice jícnových varixů

- k posouzení gastroesofageálního refluxu se používá tzv. Trendelenburgova poloha, kdy má pacient pánev přibližně o 15° výše než hlavu, dále také pokyn k zakašlání, kdy lékař sleduje, zda nedochází k refluxu

- dvojkontrastní obraz se u jícnu získá polknutím doušku kontrastní látky a následným naplněním jícnu vzduchem po průchodu peristaltické vlny, nejlepší je, když si pacient při polykání kontrastní látky zacpe nos, čímž se mu podaří polknout větší množství vzduchu; někdy se také prováděl reflux plynu ze žaludku po předchozím podání šumivé směsi